Zemědělská činnost

Rostlinná výroba

V současné době k farmě patří 370 hektarů. Na polích najdeme ozimou řepku, pšenici, sladovnický ječmen, cukrovku. V osevním postupu figurují i ryze krmné plodiny, konkrétně kukuřice a vojtěška.

Bioplynová stanice

V zemědělství zvlášť při chovu hospodářských zvířat vzniká velké množství biologického odpadu, který je možné velmi efektivně využít k výrobě bioplynu.Ten dále slouží jako zdroj elektrické energie a tepla. Zbylým produktem při výrobě bioplynu je navíc ekologicky nezávadná kapalná látka (tzv. digestát), která se úspěšně používá v zemědělství jako vysoce kvalitní hnojivo. Tyto skutečnosti vedly k tomu, že koncem roku 2013 byla na farmě zprovozněna bioplynová stanice o výkonu 550 kW.

Rozhovor s panem Poláčkem

Krajina severozápadně od Prahy odjakživa přála také sedlákům. Zdejší zemědělská družstva byla známá i v před sametovou revolucí. Po roce 1989 se poměry změnily a dědicové selských rodů opět mohli začít hospodařit. Objevily se nové příležitosti, které se chopil pan Oldřich Poláček na svém rodinném statku Farma Hole a vybudoval jako součást této farmy bioplynovou stanici v současnosti v provozu již desátým rokem.

Pan Oldřich Poláček začal se svou rodinou hospodařit na vráceném statku v obci Hole u Svrkyně nedaleko u Prahy. K provozování statku bylo třeba rozšířit svoji odbornost rekvalifikačním kurzem uskutečněným v roce 1990, jelikož jeho svým původním povoláním byla práce elektromechanika. Vedle běžné rostlinné výroby se práce dále zaměřila na chov skotu. V roce 2012 byla postavena nová stáj pro dojnice, jelikož původní stelivová stáj s ustájenými šedesáti dojnicemi nevykazovala i po letech snažení dostatek produktivity. Nová stáj již byla vybavena stáním na roštech s vybavením pro kejdové hospodářství a moderní obsluhou a podsklepenou dojírnou. Bylo tím dosaženo zvýšení počtu ustájeným dojnic až na dnešní počet 200 kusů skotu holštýnského fríského plemene se zaměřením na mléčnou produkci.  

„Hospodaříme na 400 hektarech zemědělské půdy – a k tomu máme 380 dobytčích jednotek skotu. Z hlediska výrobní struktury je to celkem optimální poměr,“ říká Oldřich Poláček. Mléčná produkce byla časem doplněna výrobou sýrů a prodejem mléka v automatech.  

Nová stáj produkovala kejdu, která se dále využívala jako organické. Bohužel se však objevily problémy. Venkovská zástavba kolem Prahy se začala výrazně měnit a samozřejmě také i v blízkosti farmy Hole. Na původně zemědělské půdě vyrostly rozsáhlé oblasti rodinných domů vč. satelitních zástaveb a jejich majitelé neměli pro intenzivní zemědělství příliš velké pochopení. Největším problémem byl zápach kejdy a  stížnosti se množily, bylo třeba něco změnit. Jenže jak? Zrušit kejdové hospodářství? Hnůj by se vyvážel, ale stížností by zřejmě neubylo.

V rozhovoru s panem Poláčkem vyplynulo, že v souvislosti s rozvojem farmy navštěvoval sousední Německo, kde se inspiroval pro své podnikání. Rodinné farmy zde měly podobnou rozlohu pozemků a k tomu přidružený chov skotu jako farma Hole, ale navíc, prakticky u každé, stála bioplynová stanice (dále BPS). Vstupní surovinou pro BPS byla zejména kukuřičná siláž a běžně s využitím kejdy a dalších organických surovin. Na pole následně z BPS byl vyvážen už ekologicky přijatelný digestát. Jak dále uvedl pan Poláček v roli farmáře, bylo více než jasné, že vedle stáje je třeba postavit i bioplynovou stanici.

Farmář po vzoru Německa plánoval jen menší BPS o výkonu 250 kW na kejdu a krmné zbytky, avšak úvěrová banka požadovala z důvodu návratnosti úvěru výkon nejméně 500 kW. Generálním dodavatelem stavby byla vybrána společnost Johann Hochreiter s.r.o., tehdy již ověřená firma v Česku. Bioplynová stanice byla postavena vedle stáje, jejíž součástí je kogenerační jednotka o výkonu 550 kW s motorem od výrobce MWM. 

 Plný výkon BPS byl zpočátku zajištěn hlavně kukuřičnou siláží, ale následně byl v plánu přechod na organické zemědělské odpady. Kukuřici tak postupně vystřídala kejda, doplněná krmnými zbytky a méně kvalitní siláží. V rámci naplnění vize provozovat bioplynovou stanici i bez kukuřice se v roce 2017, se farmář dohodl se společností Hochreiter dále na stavbě homogenizační linky na zpracování gastro odpadů.  Co se týká financování, tak investice na její výstavbu ve výši 12 mil. Kč byla částečně hrazena z evropských fondů.. 

Standardní gastro odpady jsou v „krmné dávce pro BPS“ doplněny  odpadními potravinami včetně zeleniny. „Odpadní zeleninu a suché pečivo vozíme z velkoobchodu za cenu dopravy vlastním kontejnerovým autem, pravidelně svážíme i naše hnědé nádoby s gastro odpady. Do hlavního fermentoru bioplynové stanice vstupuje již patřičně rozdrcená a homogenizovaná směs, bez potřeby další úpravy,“ popisuje technologii její provozovatel. 

Současná denní dávka do bioplynové stanice pro dosažení elektrického výkonu 550 kW je 6 t hovězího hnoje, 24 m3 hovězí kejdy, 0,5 t odpadní kukuřičné siláže, 5 t odpadní zeleniny a 8 m3 homogenizovaného gastro odpadu (včetně předem rozmočeného pečiva). Výjimečně je vkládána i nekvalitní travní senáž.

Nová historie obce i farmy Hole ukazuje, jak je důležitá spolupráce zemědělců s komunitou. Zdejší obyvatelé již nechtějí další satelitní městečka, ale spíše podporují hospodaření na půdě a vzájemnou spolupráci. Příkladem může být situace před deseti lety  kdy v celé lokalitě vinou nadměrného sucha bylo nedostatek vody. Farmář pan Poláček se však operativně dohodl se sousední obcí Svrkyně, pod kterou obec Hole spadá, na podpoře ve formě poskytnutí  finančních prostředků na vodovodní trubky. Následně  pak vlastními prostředky  napojil vesnici i farmu na vodovod ve Svrkyni v délce 3 km.

V roce 2018, tak jako každý rok probíhá celostátní soutěž Vesnice roku. Obec Svrkyně se díky tomuto kroku s pomocí místního farmáře umístila na prvním místě a zvítězila v této soutěži.  V souvislosti s tím obec Svrkyně obdržela finanční odměnu formou dotace z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Tuto finanční odměnu investovala do stavby kanalizace v obci Hole. Tou se odpadní voda z rodinných domů odvádí do centrální jímky, která je napojena na bioplynovou stanici. BPS tak může odebírat vodu pro ředění vstupní kejdy – a koloběh se uzavírá. 

Podnikatel popsal realizaci kanalizace v obci Hole, kde byly využity tyto výkopy i pro vložení teplovodu z BPS, ale to již na vlastní náklady. V současnosti teplem z BPS je vytápěna nejen farma a zbylý tepelný výkon 400 kW je dodáván do rodinných domů v obci Hole. Návratnost byla vypočítána na 15 let, i když v současnosti se ceny zvyšují, není důvod zatím teplo zdražovat a uvidíme, co nám budoucnost přinese, jak také popisuje spolupráci farmy pan Oldřich Poláček s místními obyvateli. 

Na farmě však mají i další plány. Například, jak využít dnes hodně diskutovaný  biometan. Jak pan farmář uvedl vlastními slovy „Ve spolupráci s Hochreiterem již letos máme v úmyslu biometan čistit, ale zatím pro vlastní potřebu. Vyčištěný plyn budeme vhánět do kogenerační jednotky, tím snížíme náklady na provoz motoru a část  půjde plynovodem do mlékárny, kde bude pohánět kombinovaný hořák pro výrobu páry “.

Dalším námětem je lepší využití digestátu. Digestát je využíván pro hnojení, ale jde o velké objemy a častá aplikace má za následek  nadměrn utužením půdy. Zemědělec pan Poláček však přemýšlí netradičně, a tak plánuje využití digestátu v kombinaci s vodou z místního Zákolanského potoka pro závlahu asi 60 ha půdy v okolí BPS. V současnosti je však diskutováno s úřady o problematice ochrany raků žijících v tomto potoce.

A jaký je názor farmáře Oldřicha Poláčka na bioplynové stanice jako prvky stabilizace elektrické sítě? Nic proti tomu, ale je třeba mít k dispozici dostatek plynu, což obvykle předpokládá záložní plynojem. V Německu na to provozovatel BPS získá dotaci, v Česku to  zatím není možné. Je možné tvrdit, že stále zlepšování je téměř na denním pořádku a to hlavně i z pohledu našeho státu.

Živočišná výroba

Na naší farmě chováme skot holštýnsko-fríského plemene. Jde o plemeno černo-bílé, velkého tělesného rámce se zaměřením na mléčnou produkci. Veškerá evidence se vede v elektronické podobě. Jedná se o chov prostý dříve rozšířených nákaz. V našem stádě máme průměrně 194 dojnic a z toho jich dojíme okolo 175. Číslo je proměnlivé, protože záleží na počtu otelených a březích zvířat. Aby bylo zajištěno zdraví ještě nenarozeného telete a odpočinek mléčné žláze, dva měsíce před otelením u krav ukončujeme mléčnou produkci a převádíme je do stáje, kde po nich až do porodu opravdu nic nechceme. Držíme se uzavřeného obratu stáda, ale v roce 2012 jsme museli nakoupit vysoko-březí jalovice z jiných chovů, abychom využili kapacitu nové stáje a zajistili tím ekonomiku provozu. Krávy, které již dále nemohou pokračovat v produkci nahrazují jalovice u nás narozené a odchované. Odchováváme je v kolektivu a po dobu odchovu mají k dispozici travnaté výběhy, kterých si opravdu užívají.

Denně nadojíme cca 5000 litrů kvalitního kravského mléka. Naším hlavním odběratelem je Mlékárna Pragolaktos, část produkce je prodávána stálým maloodběratelům a část produkce zpracováváme v naší mlékárně k výrobě vlastních sýrů, jakými je především MOZZARELLA. Mléko a mléčné výrobky je možné také zakoupit přímo na farmě v našem farmářském obchůdku každou středu a neděli od 16:30 do 19:00.

Ustájení koní